Zvířata (strana 7)

Ovce domácí

Zejména na statku Lüftnerka chová Zoo Plzeň několik plemen ovce domácí. V roce 2020 to jsou šumavka, valaška, skudde, ovce ouesantská nebo cápová. Počet plemen se vyvíjí.My, ovce domácí spolu s kozou domácí patříme mezi méně často adoptované druhy v Zoo Plzeň. Pokud mě chceš podpořit, navštiv sekci Adopce.

Ovce tlustorohá

Tento severoamerický druh je v Plzni chován od roku 2016 dovozem zvířat z Arnhemu a Prahy. Jiné evropské zoo jej v současnosti nechovají. V Plzni se již rozmnožil a sousedí s dalším vzácným druhem ovce - ovcí aljašskou.

Oviječ maskovaný

Pavilonek spolu s pandou červenou sdílí (odděleně) pár ovíječů maskovaných. Plzeňská zoo je chová jako jediná v ČR. V expozici vystřídali oviječe skvrnité (filipínské).

Panda červená

Pandu červenou začala plzeňská zoo chovat v souvislosti s africko-asijskými expozicemi, dotačně podpořenými EU v roce 2010. Výběh se třemi vzrostlými duby leží mezi voliérami irbisů, výběhem velbloudů a nosorožců. Sameček Chigo z Vídně zde žil v letech 2010-2017, samička Czene dorazila z Nizozemí v roce 2014. V roce 2019 se proslavil samec Nepál letním útěkem do lesa směrem k Radčicím. Prvoodchov se v Plzni podařil v roce 2023.Panda červená je nyní řazena do samostatné čeledi, její jmenovkyně panda velká patří mezi medvědy.Pandu červenou můžeš podpořit i nákupem dárkového poukazu na e-shopu zoo: …

Pásovec štětinatý

* spolu s mravenečníky a lenochody patří do řádu chudozubí * řád je endemický pro Jižní a Střední Ameriku * pásovci umí krátkodobě zadržet dech, například při hrabání nor; je u nich popsána polyembryonie (rozpad oplozeného vajíčka na více zárodků - jednovaječní sourozenci); pomohli medicíně při objevu vakcíny proti lepře V roce 2002 po cca 35 letech obnovila plzeňská zoo chov pásovců, konkrétně druhem pásovec štětinatý. K prvnímu samečkovi (příchod 2002), byla získána samice z Berlína (2004). Dospělé pásovce pokřtil Martin Dejdar na Esmeraldu a Josého Armanda. Mládě narozené 18.8. 2005 obdrželo jméno Pedro; v roce…

Pekari páskovaný

Nejčastěji chovaný druh pekari žije v Plzni od roku 2000, kdy dorazily 2 páry. V historii chovu se pekari opakovaně rozmnožili. Obývají společný výběh s nosály červenými.

Pelikán bílý

Úplně první pelikán bílý se v plzeňské zoo objevil v roce 1961, tedy ještě v Doudlevcích, další 4 v roce 1965. O rok později přibyli i pelikáni kadeřaví. Chov pelikánů byl počátkem 70.let přerušen. První novodobí pelikáni přijeli v roce 1988. Šlo o druh pelikán bílý (v mnoha jazycích pelikán růžový), který je zde chován dosud. Jejich počet se ustálil na 10 kusů. Jsou chováni na volno v tzv. dolním africkém výběhu se zebrami, pštrosy a antilopami; krmí se rybami i si sami aktivně přilovují. Později přibyl i druh pelikán rudohřbetý, ti v létě volně létají s ibisy a kolpíky ve velké voliéře vodních ptáků. Od podzimu (obvykle…

Plameňák chilský

* erbovní plameňák chilský byl v roce 2022 nahrazen plameňákem růžovým v poutavé expozici Mokřady Albufera Nejstarší datace přítomnosti plameňáka v zoo v Plzni spadá do října 1965, měli původ v pražské zoo a dále od obchodníka Brinka. Do té doby chovala zahrada spíše ptáky méně náročné na krmení a chov. V roce 1966 jich zde bylo 7. Další byli přivezeni v roce 1970 obchodníkem Sensenem. Šlo o plameňáky chilské a patrně i starosvětské. V roce 1976 přibyl dokonce i plameňák kubánský chycený lidmi v přírodě u Sokolova.První dokonalejší zmínky o chovu plameňáků chilských se datují k roku…

Prase savanové

V Plzni je prase savanové (dříve nazývané bradavičnaté) chováno od roku 2010. Původní pár se opakovaně rozmnožil, nyní zde žije mladá samice ze Zoo Kronberg a čeká na nového partnera.

Promyka červená

Jde o šelmičku žijící v párech či samotářsky s denní aktivitou. V plzeňské zoo se pravidelně množí. Samec je zbarven pískově, samice a mláďata jsou tmavé. Žijí v pavilonu Tajemný svět africké noci.

Pštros dvouprstý

* dospělý pták dosahuje výšky až 2,5 m a váží až 150 kg. Jeho nejnebezpečnější zbraní jsou nohy, ve kterých má pštros obrovskou sílu. Podle některých údajů dokáže kopnutím přerazit nohu dospělého člověka. Rád se zdržuje ve společnosti zeber a antilop. * jde o největší a nejmohutnější druh současného ptáka světa * samec je zbarven černě s červeným krkem, samice má peří šedivé (tzv. dimorfismus, případně dichromatismus) První plzeňské pštrosíky přivedl na svět chovný pár přirozeně vychovaných rodičů. Byl sestaven pomocí ostravské zoo. Poté už si museli vybudovat sympatie a samička snesla partnerovi do kladiště z písku 9…

Puštík bělavý

V dlouhé historii chovala plzeňská zoo tři druhy puštíků rodu Strix. Nejdéle a nejvíce středoevropského puštíka obecného. V 90. letech se přidal mohutný puštík bradatý či vousatý. Naposledy se objevil puštík bělavý, který má několik geografických poddruhů. Po přestávce se vrací právě tento druh v roce 2021 a osídlil voliéru po orlech volavých nedaleko dikobrazů a sibiřského srubu v expozici Sibiř.V historii chovala plzeňské zoo například výry velké, kalouse ušaté, sýčky obecné a další sovy. Od 70. let slavila velké úspěchy v odchovu sovic sněžních, které tento druh dokonce přivedly na dlouhé roky do loga zahrady.

Rybák inka

Expozici tučňáků Humboldtových zdobí a vděčným cílem fotografů se stalo hejno poletujících rybáků inka. Obývají tichomořské pobřeží Jižní Ameriky. Dosahují hmotnosti kolem 200g. V Evropě je chovají zhruba čtyři desítky zoologických zahrad.

Rypoš lysý

Koncem roku 2018 začala plzeňská zoo chovat kolonii eusociálně žijících hlodavců rypošů lysých. Tito podzemní savci vykazují mezi savci řadu unikátních vlastností, včetně života v koloniích s různými kastami a královnou, dlouhověkost či odolnost vůči nádorům. Chovají je asi tři desítky evropských zoo.

Rys kanadský

Plzeňská zoo chová rysy kanadské (a rysy červené) od roku 2006, kdy pro ně vznikly expozice v severoamerické (nearktické) části zoo. Prvoodochv byl dosažen v roce 2010 – 25.4.; byla odchována dvojčata. K původnímu samečkovi Henrimu z ostravské zoo přibyla v roce 2015 nová samička z Brna. Historicky druhá mláďata se narodila 20.5. 2017.