Mediterraneum

Tato expozice se nachází v prostoru nad Restaurací Kiboko a sukulentním skleníkem. V těsné blízkosti pak sousedí s expozicí Horstva Evropy a velkou marockou voliérou pro ptáky. Expozice představuje, jak už její název napovídá, život přírody kolem Středozemního moře.
Středomoří je jednou z nejbohatších oblastí Světa pokud se jedná o rozmanitost rostlinstva a živočichů. Oblast plná hor, starých řek, pouští, lesů, tisíců ostrovů, je mozaikou přírodních a kulturních typů krajiny, kde příroda a lidstvo spolu žijí po tisíciletí. Zeměpisné, historické a klimatické podmínky vedly k značné evoluční radiaci pokračující až do dnešní doby, kdy rostliny i živočichové se přizpůsobují plejádě životních příležitostí, které jím okolí Středozemního moře skýtá. Rozmanitost je obzvlášť patrná u rostlinstva, 25 000 druhů je zde původních a z nich více než polovina neroste nikde jinde na světě. To vedlo k vyhlášení Mediteránu za jedno z prvních 25 ohnisek biodiverzity Světa již v roce 2000.
Původní rostlinný kryt byl nejméně 8000 let trvající činností člověka téměř úplně změněn. Lesy byly až na nepatrné zbytky vymýceny a vypáleny a téměř všechny porosty s výjimkou nepřístupných skal a roklí, jsou jen druhotně vzniklá náhradní rostlinná společenstva. Původní stálezelené lesy byly tvořené hlavně neopadavými duby (Quercus coccifera, Qu. ilex, Qu. suber), vavřínem (Laurus nobilis) a některými druhy borovic (Pinus pinea, P. halepensis, P. pinaster). Na jeho okrajích a v podrostu rostly jalovce (Juniperus phoenicea, J. oxycedrus), cypřiš (Cupressus sempervirens), myrta obecná (Myrtus communis), řečíky (Pistacia), planiky (Arbutus), cisty (Cistus), řešetláky (Rhamnus), kaliny (Viburnum tinus) a jiné stálezelené keře. Ve vyšších polohách hor rostou listnaté opadavé nebo poloopadavé lesy s duby (Quercus pubescens, Qu. cerris, Qu. pyrenaica, Qu. faginea aj.), habrovcem (Ostrya carpinifolia), břestovcem (Celtis australis), jasanem zimnářem (Fraxinus ornus), javory (Acer monspessulanum, A. opalus) a bohatým podrostem keřů a bylin. Kolem potoků dominují platany (Platanus orientalis), oleandry (Nerium oleander) a tamaryšky (Tamarix).

V mediteránním klimatu, na rozdíl od středovropského, odlesněná krajina zarůstá lesem jen velmi pomalu a někde, zejména v krasových oblastech, to není vůbec možné. Většinou vyrůstají jen nízké křovinaté porosty zvané makchie, představující pouze náhradní, sekundární typ vegetace. Velmi negativně působila i několik tisíc let trvající pastva ovcí a koz, které stálým okusem znemožňovaly obnovu dřevin i mnoha bylin. Na mělkých půdách v oblastech s nižšími srážkami se vyvinul nízký, asi do 50 cm vysoký porost zvaný garrigue. V blízkosti Atlantského océanu, kde je vyšší vzdušná vlhkost, převládají porosty zvané podle tymiánu obecného tomillar. V nich roste celá řada voňavých polokeřů a bylin z rodů Lavandula, Satureja, Rosmarinus, Salvia, Origanum a Phlomis.
Ve východním Mediteránu, zejména v Řecku, na Krétě a na Kypru, vznikla na vyprahlých, hlavně vápencových a dolomitových skalách frygana, v Palestině nazývaná batha, tvořená jen izolovaně ve štěrbinách skal rostoucími polokeři asi do 0,5 m výšky. Na pobřeží Chorvatska a Bulharska vznikly nadměrnou pastvou silně trnité, neprostupné porosty keřů zvané šibljak. Dominantním druhem je zde trnovec Kristův (Paliurus spina-christi), dále hrušeň (Pyrus amygdaliformis), ruj (Cotinus coggyria) a trnitá liána, přestup (Smilax aspera). Tam, kde byly odstraněny i keře a vytrvalé byliny, vzniklo poslední stadium vývoje – pseudostep, případně při jejím obdělávání jako kulturní step.

Dlouhý nepřerušený vývoj rostlinstva ve Středomoří i v dobách ledových a velké množství ostrovů, na nichž se rostliny vyvíjely izolovaně, daly vzniknout velkému množství endemitů (druhů vyskytujících se na určitém místě a nikde jinde). Z 22 500 druhů rostlin rostoucích v Mediteránu je 52 % endemických. Pokud jde o stromy, endemismus je ještě vyšší, z 290 původních druhů je 201 endemity. Díky tomuto vysokému stupni endemismu řadíme Středozemí mezi ohniska biodiverzity.
Středobodem expozice je skleník věnovaný středomořským suchozemským želvám zelenavým, vroubenýmžlutohnědým. Mnoho let byly chovány v zázemí pro nedostatek expozičních prostor. Nový domov především dostaly rostliny, které konečně mohou růst, kvést a plodit v přirozených podmínkách. V jezírku žijí, u nás kriticky ohrožené, želvy bahenní a velmi vzácné ryby plotice benátské a slunky peloponéské a maratonské. Plazy zde reprezentují blavoři žlutí, trnorepi skalní, ještěrky tangerské či zmije Schweizerovy, endemiti řeckého souostroví Kyklády.
Botanická expozice je opravdu bohatá na pestrost druhů. V okolí skleníku je možné se seznámit s nejčastějšími druhy bylin, které rostou kolem Středozemního moře. Mnohé z nich jistě známe z našich kuchyní. Levandulové záhony pak připomínají voňavé lány známé z francouzské Provence. V pozdním létě je možné ochutnat i bohatě plodící vinnou révu.
Kaplička se zvoničkou v zimě slouží jako zimoviště pro želvy, v létě pak jako výstavní síň.

Vánoční zvířecí a expoziční dárek návštěvníkům zooPřed nedávnem dovezla plzeňská zoo malou kolonii…číst dále
V pátek 26.10. 2018 dorazil krátce před polednem nový hrošík liberijský Hugo z rodné zoo Bristol,…číst dále
Na statku Lüftnerka bylo otevřeno nové dětské hřištěNa půdě horní budovy z roku 1829 vzniklo zbrusu…číst dále
Expozice Filipíny přináší do Zoo Plzeň motýly a krokodýly• v expozici žijí krokodýli filipínští,…číst dále
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři: 70 Kč
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni