Česká řeka

Tato expozice vznikla v roce 2008, bezprostředně přiléhá ke spodní opěrné zdi statku. Představuje všechna čtyři rybí pásma jedné z pěti řek protékající městem Plzní. Řeka pramení na Šumavě pod horou Pancíř. Je to řeka Úhlava. Unikátní spojení zoologie a botaniky věrně napodobuje jednotlivá rybí pásma zasazená do krajiny. Zajímavým doplňkem jsou zde turistické značky. Ty jsou úmyslně použity, jakožto poděkování za český vynález zakladatele Klubu českých turistů, Vojty Náprstka.
Pokud procházíte řeku od jejího pramene, pak se nacházíte v horské krajině a sledujete pstruhové pásmo s následující charakteristikou. Vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy ryb - pstruh obecný (Salmo trutta), vranka obecná (Cottus gobio), sekavec podunajský (Cobitis elongatoides).
Podhorská část řeky dostala název lipanové pásmo. Má klidný tok, dlouhé peřeje a převážně kamenité dno. Jen v zátočinách, kde se proud zpomaluje, vznikají písčité a jílovité usazeniny. Průvodci lipana podhorního zde bývají kromě pstruha obecného i jelec tloušť (Leuciscus cephalus), ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) a parma obecná (Barbus barbus), občas se objevuje mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) a vranka obecná (Cottus gobio). Na 1 m² tu údajně žije na 20000 jedinců bezobratlých, především blešivci potoční, kamomilové říční a larvy chrostíků, pakomárů, muchniček a pošvatky.
Třetím pásmem je parmové pásmo. Je v místech, kde se podhorská říčka zklidní, tůně střídají mírně proudící úseky a dno bývá převážně štěrkovité s většími kameny a místy i bahnitými nánosy. Hlavní rybou zde bývá parma obecná (Barbus barbus) spolu s jelcem proudníkem (Leuciscus leuciscus) a jelcem tlouštěm. Dále zde žijí plotice obecná (Rutilus rutilus), podoustev říční (Vimba vimba). Neuvidíme zde už larvy pošvatek ani blešivce potoční. Na jejich místa nastupují larvy pakomárů, teplomilnější druhy ploštěnek, pijavky a drobní máloštětinatí červi.
A úplně v nížinách se řeka zklidní, představuje tzv. cejnové pásmo. Zde žije nejvíc ryb, v dolních tocích řek, kde se poměry přibližují stojatým vodám. Proud se zpomaluje, nevytvářejí se peřeje a zvětšuje se hloubka. Dno pokrývá štěrkopísek a bahno, v němž žijí hlavně larvy jepic, pakomárů, chrostíků, ploštěnka kalužní a akvaristy zavlečená ploštěnka americká, pijavky (chobotnatky a hltanovky), červi, měkkýši a blešivec hřebenatý. Bohatá nabídka potravy uživí mnoho ryb, např. kaprů, sumců, štik ...
Jedinou šelmou na zdejší řece je krásná, ale tolik rybáři pronásledovaná, vydra říční (Lutra lutra) či drobný, nenápadný lovec, užovka podplamatá (Natrix tessellata).
Ucelenost expozice dotvářejí informační panely a vystavené exponáty, které představují rybářství na českých řekách, jak vypadal rok rybáře či význam rybníkářství v lidské společnosti. Naše česká krajina sice nemá své moře, zato má na svém území moře rybníků. Zde se zvídavý návštěvník doví, jak se vlastně rybník staví.